Boazodoallu lea guhká leamaš Báhčaveaileagis, ja roggamat čájehit ahte dološ bivdoálbmot ávkkástalai bohcco biebmun ja lea muhtun láhkai bargan bohccuiguin badjel duhát jagi. Dasa lassin bivde gottiid, juoga maid bivdoroggit Báhčaveajis čájehit. Nuortalaččat barge smávvát sihke bohccuiguin ja sávzzaiguin Báhčaveajis máŋga čuođi jagi ovdal go šadde heaittihit iežaset eallinvuogi.

Sápmelaččat Várjjatvuonas geavahedje árbevirolaččat seamma guovlluid dálveguohtumin. Dát árbevierru nogai rádjageassima geažil. Su. 1860 ásaiduvve suoma sisafárrejeaddjit Báhčaveaileahkái. Sii bohte ealuiguin iežaset ruovttuguovlluin Davvi-Suomas.

Biergu lei dehálaš dállodoalus, ja náhkki geavahuvvui goarrut biktasiid ja juolgegárvvuid. Bohccot ledje maiddái dehálaččat vuojánin, ja dat ledje dan áigge «droššesáhttu» doaktáriidda, báikkálaš olbmuide ja eará mátkkálaččaide Báhčaveaileagis.

Báhčaveaji álbmotmeahcci lea dál dehálaš dálveorohat, ja guovllus leat buorit guohtumat badjelaš 2500 bohccui mat guhtot doppe dálvet. Dál leat vihtta bearraša sámi ja suoma máttuiguin geat ellet boazodoaluin Báhčaveajis. Boazu johtá orohagaid gaskka, ja golggotmánus johtá ealli geasseorohagas mearragáttis máttás jeageleatnamiidda Báhčaveajis. Doppe dat leat cuoŋománnui ovdal go das johttájit davás guotteteatnamiidda.