Lahtten Báhčaveajis lea leamaš oahpis 1700-logu rájes. Dalle lahttejedje nuortalaččat dimbariid mat suvdojuvvojedje Várggáide. Vaikko sis lei máhttu lahttemis, de eai ožžon sii ruošša borgárin searvat stáhtalaš lahttemii. Almmatge jerre nuortalaččain ráđiid go čuožžiledje váttisvuođat. Vuosttaš geardde go stáhta lihkostuvai lahttet gitta merrii lei 1884:s. Dalle vižže hárjánan lahttejeddjiid Østerdalenis.

1890:s barge ruoŧa lahttejeaddjit priváhta fitnodaga ovddas. Dalle ohppe maiddái báikkálaš lahttejeddjiid fága. 1905:s álggii dábálaš vuovdedoaibma Vagatamjávrris. Badjel 3000 dimbara lahttejuvvui vihtta miilla, ja daid válde gáddái stáhta sahenrusttegis Suologuoikkas. Sihke Báhčaveaijohka ja muhtun oalgejogat geavahuvvojedje gitta nuppi máilmmisoađi rádjai lahttemii. Savvoniin fertejedje dimbariid várpet prámmaiguin mat ledje áŋkorastojuvvon.

Maiddái suoma bealde lahttejedje vulos čázádaga. Lahtten nogai rádjasoahpamuša geažil Sovjetlihtuin nuppi máilmmisoađi maŋŋá.