Go stáhtalaš vuovdedoaibma álggahuvvui 1905:s, de bargit ieža fertejedje ordnet orrunsajiid. Bargojoavkkut huksejedje dávjá unna soarvestohpu maŋŋá go teaiggat juhkkojuvvojedje čakčat. Dál leat olu dakkár duktásajit, eatnašat leat gaskal vuosttaš ja nuppi máilmmisoađi áigge. Muhtumat dain ledje hui smávvát, eai ge dohko illá čáhkan olbmot geat galge oađđit doppe. Eará stobut ledje stuorábut, ja muhtumat geavahuvvojedje máŋga jagi.

Orrundilli lei aŋkke ovttageardán. Málesteapmi, biktasiid ja leaŋggaid goikadeapmi, divodeamit ja basadeapmi – buot fertii dáhpáhuvvat seamma lanjas. Vuovdebargit váidaledje čađat dili, ja moaddelot jagi maŋŋá ožžo vuovdehálddašeami váldit badjelasas ovddasvástádusa hukset hirsastobuid stáljain. Nuorra nieiddat márkanis virgáduvvojedje málestit. Dát goahkat orro rággasa duohken stobus. Sin bálkká ja biebmogoluid gokče vuovdebargit.

Nuppi máilmmisoađi maŋŋá huksii vuovdehálddašeapmi máŋga ođđa vistti buoret standárddain. Dattetge gohčodedje daid ain stohpun. Gjøken diehtojuohkinguovddáža váldovisti, Giehkajárstohpu nu mo dat lei álggu rájes, lea ovdamearka dasa.