Meahcceguorahallamat Báhčaveajis rádjageassima maŋŋá 1826:s konkluderejedje ahte meahccái ii beassan, ja danne das lei unnán árvu. Dattetge šadde čuollamat ja lahttemat vuoruhansuorggit go stáhta háliidii addit norgalaččaide bargosajiid lahka rájáid 1867 rájes.

Čuollamat álge Báhčaveaijoga lahka Čoalbmejávrri davábealde, muhto lahtten manai hejot. Unna oasáš diŋgojuvvon dimbbarhivvodagas suvdojuvvui. Moadde jagi maŋŋá manai buorebut. 1903 rájes kártejuvvui meahcci Báhčaveaji máttabeale. Dalle guokte meahcce- ja rádjafávtta biddjuiga Vagatamjávrái. Heajos álggu maŋŋá stuorui stáhtalaš vuovdedoaibma nuppi máilmmisoađi rádjai. Dálvemánuid ledje 130 albmá barggus. Dimbbar čullojuvvui ákšuin ja saháin ja geasehuvvui heasttaiguin dahje herggiiguin.

Soađi maŋŋá mašiinnaiduvai doaibma, ja bargoveahka geahpeduvvui dađistaga. 1980 barggahii doaibma čieža albmá ollesáiggis. Muhto meahcci šaddá gulul dáppe davvin, ja luondduriggodagain lea mearri. Eamibeahcevuovddi gáhttema dáistaleapmi mielddisbuvttii maiddái Báhčaveaji álbmotmeahci ásaheami 1970:s. Stáhtalaš vuovdedoaibma nogai 1990-logo gaskamuttus. Dál veahá njárbudit stuorra šaddivuovdeguovlluin mat šadde maŋŋá soađi.